Od dob covidu, a nejen to se doba posouvá dál a vše se digitalizuje a modernizuje. Je to tím, že když byla pandemie covidu, lidé nemohli vycházet z domu, a tak bylo potřeba vše zavést online, aby si případně lidé mohli objednat to, co chtějí, a to z pohodlí domova a nemuseli kvůli tomu kamkoliv chodit. Ostatně to ušetřilo čas pak mnoha lidem, a to i zaměstnancům služeb, které lidé využívají a díky tomu, že už vše mohou lidé udělat online třeba někteří lidé nemusí mít tolik starostí a práce. Dobrým příkladem jsou například online rezervační systémy, díky kterým si vše rezervujete online z pohodlí domova, nemusíte nikam volat a těm, u kterých si to rezervujete, jen přijde upozornění a nemusí kvůli tomu být v práci déle a podobně.
Je to výhodné jak pro vás, protože nemusíte s nikým mluvit ani nikam jezdit, ale také je to výhodné pro lidi, kteří rezervaci poskytují, že je vše rychlé, černé na bílém a nic se nesplete třeba tak, jak byly objednávky telefonicky. To je velmi výhodné. Je ale třeba přemýšlet také nad tím, co digitalizace přinesla špatného a jestli toho je více nebo méně oproti tomu dobrému. Na to není přímo odpověď a nedá se s jistotou říct, jestli digitalizace je potřebná a dobrá, a nebo není. Má to své mínusy a plusy a je dost možné, že se navzájem ruší, protože to hodně lidem pomůže, ale zároveň nám to tak trošku pomáhá do záhuby, bohužel.
Ale s tím se tak nějak musí počítat. Otázka je, jestli to dojde tak daleko, že už nebudeme nic dělat, nebo jestli to takto zůstane a budeme si stále vážit lidské práce úplně stejně, jako teď. Na druhou stranu si všichni pamatujeme, jak se muselo vše digitalizovat ve školách, protože jednoduše nebylo jak žáky vyučovat, když nemohli být ve škole, na druhou stranu to má velké mínus co se týče vztahů mezi dětmi. Online výuka se rozhodně nevyrovná té distanční, to je jasné. Snad si to lidé uvědomují a nestane se to, že se bude škola vyučovat online a vezme se lidem sociální život.